Po úmrtí rodinného příslušníka se dědicové mohou setkat s otázkou, zda dědictví přijmout, nebo se ho vzdát. Někdy může být součástí dědictví majetek i dluhy, jindy se rodina domluví, že veškerý majetek připadne jen jednomu z dědiců.

V praxi se často používá výraz „zříct se dědictví“, ale zákon rozlišuje několik různých situací. Každá má jiný postup i jiné právní důsledky. Proto je dobré vědět, kdy a jak lze dědictví odmítnout nebo se ho zříci správně, aby nevznikly zbytečné komplikace.

Proč se lidé „zříkají“ dědictví?

Důvodů může být několik a v praxi se objevují poměrně často. Jedním z nejčastějších je situace, kdy dluhy převyšují hodnotu majetku. Dědic pak může dědictví odmítnout, aby nepřevzal závazky zemřelého.

Další běžnou situací je rodinná dohoda. Například když se děti rozhodnou, že veškerý majetek zůstane pozůstalému rodiči, protože jej bude dál užívat.

Někdy jde také o osobní rozhodnutí. Například pokud se dědic se zůstavitelem dlouhodobě nestýkal nebo nechce být součástí majetkového vypořádání.

Je však důležité vědět, že ne každá z těchto situací znamená skutečné odmítnutí dědictví. V některých případech jde spíše o dohodu mezi dědici o rozdělení majetku.

Možnosti, jak postupovat, máte tři

1. Zřeknutí se dědictví

Zřeknutí se dědictví je dohoda mezi zůstavitelem a budoucím dědicem ještě za života zůstavitele. Sepisuje se formou notářského zápisu a znamená, že daný dědic po zůstaviteli nebude dědit. Tento krok je definitivní a po smrti zůstavitele ho již nelze změnit.

2. Odmítnutí dědictví

Odmítnutí dědictví nastává až po úmrtí zůstavitele během dědického řízení. Dědic může u notáře prohlásit, že dědictví nepřijímá. Toto rozhodnutí se obvykle používá právě v situacích, kdy jsou součástí dědictví také dluhy. Je důležité vědět, že odmítnutím dědictví přestává být dotyčný účastníkem řízení jednou provždy, a to i v případě dodatečně zjištěného majetku. V případě, že odmítají dědictví děti zůstavitele, tak na jejich místo nastupují jejich děti.

3. Dohoda mezi dědici

V praxi velmi často nastává situace, kdy dědicové říkají, že chtějí „dědictví odmítnout“, ale ve skutečnosti chtějí jen domluvit jiné rozdělení majetku. Například když děti souhlasí s tím, aby veškerý majetek připadl pozůstalé matce nebo otci.

V takovém případě nejde o odmítnutí dědictví, ale o dohodu o vypořádání mezi dědici, která se řeší přímo během dědického řízení.

Kdy to udělat? Lhůty a potřebné náležitosti

Pokud se dědic rozhodne dědictví odmítnout, musí to udělat ve stanovené lhůtě. Standardní lhůta je 1 měsíc od okamžiku, kdy byl dědic notářem o této možnosti poučen nebo 3 měsíce, pokud dědic žije v zahraničí.

Odmítnutí dědictví musí být provedeno výslovným prohlášením u notáře. Jakmile dědic dědictví odmítne, nelze toto rozhodnutí později změnit.

Potřebujete se k dědictví na cokoliv zeptat?

Každý případ je jiný a zaslouží si individuální přístup. Obraťte se na mě. Společně najdeme cestu, která dává smysl právně i lidsky.

Otázka, zda dědictví přijmout nebo odmítnout, může být složitá. Každá situace je jiná a záleží na majetku, rodinných vztazích i konkrétních okolnostech. Důležité je vědět, že existují různé možnosti jako je zřeknutí se dědictví, odmítnutí dědictví nebo dohoda mezi dědici. Každá z nich má jiný právní postup.

Pokud si nejste jistí, jaký krok je ve vaší situaci správný, je dobré se poradit ještě před tím, než učiníte rozhodnutí, které už nebude možné změnit.